V současnosti se mezi YM prosazují dva základní přístupy, které mají společného jmenovatele a to je metoda s tajuplným názvem Header Bidding (HB). Ta, stručně vysvětleno, přináší do ekosystému další vrstvu kontroly, prostor pro optimalizace a celý ho poněkud otevírá.
S Header Biddingem se pojí mýtus, že vydavatelům zvýší výnosy o desítky procent. To je šikovná interpretace prchavého efektu, který je se zapojením HB spojený. Ve skutečnosti využití metody neovlivní, kolik peněz do programatické reklamy přijde, protože samotný výkon reklam principiálně nezvyšuje.
Z hlediska inzerenta je využití HB jen jakési „předrátování” ekosystému. Inzerentské platformy (DSP) mají vysokou motivaci tuto změnu rychle prohlédnout a s cílem maximální efektivity upravit své vlastní nastavení a tok peněz zpátky usměrnit. Ve výsledku tak může být sázka na HB coby „kouzelné zvýšení výnosů” i kontraproduktivní. Zacházení s HB není triviální a ve výsledku často představuje trvalé náklady na aktualizace a údržbu.
Navzdory tomu – Header Bidding je skvělá věc. Dovoluje nám optimalizovat programatickou reklamu tam, kde jsme dříve byli odkázaní na to, co přišlo ze zahraničí. Pomocí HB například dokážeme elegantně kombinovat různorodé zdroje (např. klasické RTB, nativní reklamy, PPC reklamy), dokážeme ovlivnit vzhled a potažmo také výkon reklam, dokážeme vytvářet nové reklamní formáty a také si dokážeme snadno technologicky vypomoci tam, kde to klasické platformy neumožňují.
S HB dnes umíme monetizovat jak klasické bannery, tak velké formáty pro brandové kampaně i nativní reklamu. Umíme monetizovat prostor na počítačích, televizích a mobilech a další obrazovky jsou na spadnutí. Učíme se analyticky vyhodnocovat, kontrolovat výkony a diverzifikovat.